05) Extáze radosti

25. března 2017 v 14:09 | VioletTiger |  Všechny cesty vedou do Prahy

Nádherný kostel Svatého Martina ve zdi sám o sobě lákal k naprostému uvolnění, i přestože na úvod před akcí plynulé pokračování všech záležitostí trochu klopýtlo, bylo mi skvěle. Paní co usazovala na místa si nedala vysvětlit, že označení sedadla je z Kostela Šimona a Judy, kde se koncert měl původně konat a že vůbec nechápeme proč se místo změnilo, ale "místenka" zůstala stejná, vytiskly jsme zaslané vstupenky, které měly platit, nic víc nic méně. Každý uživatel přihlášený v portálu prodejce je na najde v pdf v seznamu nakoupených lístků ve svém profilu. Posadila nás do poslední řady a smála se, že oproti prvnímu kostelu jsme si podle čísel polepšili. Evidentně netušila co s námi. Ekvivalentem těchto vstupenek podle zaslaného e-mailu při změně místa konání byly židle o čtyři řady blíže k pódiu. Ani to si paní nedala vysvětlit. Posadit zrakově postiženou osobu úplně do poslední lajny navzdor slibu zavání docela nefér jedním, ale čert to vem, hlavně že jsme dorazili, posadili se a čekali na začátek koncertu, na ničem jiném nezáleželo.
----------------------------------------------------------------------------------------------------



Muž, kterého z nám z videí na yb obcházel s kaditelnicí, teda nejspíše s tou, já toho skutečně moc nevidím, podle vůně bych řekl, že to byla ona, také si vzpomínám, že nějaká paní za námi rozsvěcela svíčky. Myslím, že mamka už tušila, že tohle nebude obyčejný koncert. Na rozdíl o 02 Arény, zde pouštěli album interpreta, který bude vystupovat a ne kohokoliv jiného, i to mě dost potěšilo, ale nic jiného jsem neočekával.

Jsem fialový tygr, zvláštní stvoření v té chvíli blažené, cítil jsem pana T. Velice blízko, digitální hodiny na mobilu si přiblížili k času začátku koncertu. Zhaslo se v sále? Lidé tleskali? Byl tady, okamžitě naplnil malý sál… ne! Celý kostel svou pozitivní energií. Již jsem nebyl tygrem, ani ženou, ani mužem, ani člověkem, rozplýval jsem se do hluboké meditace, koncert začal. Tady a teď, stal jsem se tímto okamžikem. Tady a teď, neexistuje žádná bolest, žádná strasti, byl jsem bdělý naplněný radostí, naprosto přítomný.

Budu asi pro některé z vás teď mluvit trochu zvláštně, některým se to možná bude zdát jako blábol, kdo se ale aspoň maličko zajímá o duchovní věci a mystiku, tak mě třeba pochopí, co chci říct, plně si uvědomuji, že tohle slova vůbec nestačí.

Když pan T. Začne hrát, vždycky za každých okolností nabývám dojmu, že se v ten okamžik, zjevně vlivem vlastní hluboké meditace, začne stávat nekonečným, jeho mysl či jak bych to nazval se začne rozpínat, šíří se, neohraničený fyzickým tělem dosahuje na posluchače, vlídně, laskavě, naživo samozřejmě je tohle mnohem úžasnější zážitek, jednak proto, že se tak děje takříkajíc v přímém přenosu, ale také proto, že přímo sedíte v dějišti.

Řekl bych, že nejen jeho hudba pomáhá k odpočinku, relaxaci, meditaci, ale i ono s ní úzce propojené jeho vlastní rozpoložení, které skrze ní šíří, které se srze tóny rozletí do všech stran. Říká, že to co hraje nejprve slyší, jak k němu odněkud sestupuje, rozumím co tím myslí a skutečně asi nejsme sto to pořádně slovy vyjádřit. Každopádně na koncertě či workshopu můžete se tohle přímo účastnit.




Jeho mysl, ne-li on sám v té chvíli, je hladinou klidného lotosového jezírka, jenž se postupem času rozlije a obklopí vás, je laskavá, vlídná, uklidňující, jde o pocit jako když se vznášíte v hlubině oceánu, v řece světla, jenže TYTO stavy takhle prostě na ostatní působí, pohltí vás, ale příjemně, odlehčí vaše tělo, mysl i srdce, zbaví myšlenek, uvedou do uvolnění, takový koncert se může rázem stát mystickým zážitkem.

Sami se stanete nekonečnými, splynutím o ním proudem, jste vším a přece ničím, jedná se o bránu k poznání, chápu, že některým z vás co říkám, nedává smysl, ale nemusíte být mystici nebo se tímhle zabývat, aby takový stav měl na vás vliv. Můžete své zážitky, prožitky, pocity nazývat různě, ale naprosté uvolnění, relaxace, odpočinek, stav kdy neexistují starosti všedního dne, když vás naplní mír a klid, je přece příjemná záležitost pro všechny, právě tohle Terryho hudba nabízí, zprostředkovává, na koncertě je vše intenzivnější.

Skoro mě dojala jejich mantra "Into your hands", která říká "Do tvých rukou jsem vložil svého ducha (podstatu - eng. Spirit), do tvých rukou jsem vložil mou duši, do tvých rukou jsem vložil tento okamžik, do tvých rukou jsem vložil můj život." Nejenže pan T. Vždy působí jako moje antidepresivum, takže svým způsobem mi několikrát zachránil život, když se myslel na nejhorší a nevěděl kudykam, ale tato mantra také oplývá určitou dvousměrností, několikanásobným významem.

Buď někomu vkládáme do rukou tyto poklady nebo přijímáme. Buď my co zpíváme někomu blízkému vkládáme do rukou nebo přijímáme z pódia. Buď myslíme na někoho komu chceme nebo jsme ochotni je do rukou vložit nebo pan T, se ženou říkají, že do nich rukou je vložili. Vložil teď do našich rukou ducha své hudby, jenž je provázán s jeho duší, vložil nám do rukou tento okamžik, abychom byli přítomní a bdělí a vložil nám do rukou svůj život, kus své životní energie, aby nás dobil. Ať už záměrně či vědomě, funguje to.

Ovšem i "Out of the dephs" na živo rozléhající se prostory svatyně má fantastickou sílu, úplně mě to dostalo. Samotné spojení Terryho fléten se svatými místy, kostely a chrámy je nepopsatelný zážitek. Síla jeho hudby a nástrojů totiž taková místa umocňují a zesilují. Miluje jak se tóny odrážejí od stěn, letí prostory, vracejí se, cítí se spojen s tím místem, to tomu ještě napomáhá.

Skutečně nabudete brzdy dojmu, že hudba zní ze stěn, z podlahy, z kostela samotného, ne jen z mikrofónu nebo z pódia. Prostupuje celé vaše tělo, vibruje, protéká jím a zase vychází ven, přičemž nevynechá ani nejmenší část vašeho těla. Pan T, říká, že skrze bansuri lze promlouvat, hovořit, cosi sdělovat. No, já rozumím, ale obsah většinou nepojmou slova a jeho význam člověk slyší uvnitř sebe.

Koncert končí, naše vyprávění však ještě čeká jedna část, teď však necháme chvíli ticho, které je podle pana T. Stejně důležité. No, právě proto nikdy zásadně při relaxaci s klienty z denního centra nevyměňuji disk, nechám je ležet v tichu… to by mělo následovat vždycky, všechno v něm ještě doznívá.

15:58 - aktualizace
Ale jako by mi Terry četl myšlenky, nahrál včera video z tohoto koncertu, téměř pětiminutovou improvizaci si můžete poslechnout zde. Teď jsem si toho všiml tak přidávám odkaz.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Navštívili byste rádi koncert Terryho ve Svitavách?

1) Ano, Praha je moc daleko
2) Ne, raději v Praze
3) Možná
4) Nevím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama